Evropská centrální banka (ECB) po brexitu vyčkává, ale je připravena jednat

Evropská centrální banka (ECB) po brexitu vyčkává, ale je připravena jednat

ECB ponechala beze změny nastavení úrokových sazeb i ostatních měnověpolitických nástrojů. Přímý tisk peněz (QE) bude pokračovat minimálně do března 2017. Současně ECB vyjádřila uspokojení z toho, že finanční trhy zatím dobře ustály brexit a nedošlo k výraznějšímu nárůstu finančního napětí a zhoršení dostupnosti peněz. ECB je ale připravena jednat v případě, že se začne brexit výrazněji odrážet v růstových a inflačních vyhlídkách.

Celkově tak Draghiho vystoupení vyznělo spíše neutrálně a zůstalo trochu za naším očekáváním razantnějšího holubičího vzkazu. Co v tuto chvíli čekat dál? Je jasné, že brexit bude mít na ekonomiku eurozóny negativní dopad, ale nikdo v tuto chvíli neví jak velký. Sama ECB očekává spíše mírnější nákazu z brexitu – do půl procentního bodu kumulativně v následujících třech letech. My si v tomto ohledu dokážeme představit i negativnější scénáře. Zatím ale nejsou k dispozici žádná významnější post-brexitová čísla kromě spotřebitelské důvěry (ta v eurozóně ale přes pokles zůstává relativně vysoko). ECB může být podobně jako trhy citlivá především na nálady v průmyslu v klíčových zemích eurozóny za červenec a srpen (první červencové odhady budou k dispozici tento pátek). Výraznější ochlazení nálady v průmyslu a snaha podniků z opatrnosti brzdit investice by mohla ECB na podzim přimět k akci.

Stejně tak by ji mohl rozhoupat další nárůst napětí ve slabších bankovních systémech eurozóny – v Itálii a v Portugalsku. Problémy tamních bank sice s brexitem přímo nesouvisí, odchod Británie z EU ale ještě snížil důvěru ve schopnost Bruselu účinně řídit podle nových pravidel restrukturalizaci tamních problémových bank. Z tohoto pohledu bude klíčové sledovat, jak se EU vypořádá s výsledky zátěžových testů v bankovním sektoru na konci července. Mario Draghi sám připomněl, že problémy se špatnými úvěry v některých bankovních sektorech ztěžují ECB práci. A v neposlední řadě může ECB donutit přijmout nová opatření nárůst politické nestability a odstředivých tendencí v dalších velkých zemích eurozóny – nejbližším rizikem je ústavní referendum v Itálii (v říjnu tohoto roku), příští rok pak volby v Nizozemí, Francii a v Německu.

Jaké zbraně má ECB v případě potřeby stále na skladě? Nevěříme moc v další pokles depozitní sazby hlouběji do záporu – takový krok by i podle řady lidí v ECB mohl dnes nadělat více škody než užitku. Ani rozšíření TLTRO asi není na místě ve chvíli, kdy o jeho vylepšenou verzi banky zatím nejeví velký zájem. Největší manévrovací schopnost má ECB podle nás stále v politice přímého tisku peněz – QE. Jako nejpravděpodobnější nám přijde podzimní natažení QE do druhé poloviny roku 2017 – scénáři dáváme pravděpodobnost 40 %. V případě výraznějších negativních dopadů brexitu nelze vyloučit ani urychlení QE – vyžadovalo by ale pravděpodobně rozšíření záběru aktiv, které je ECB ochotna skupovat. A to také není úplně jednoduché.

ECB a dluhopisy: O něco méně holubičí vyznění tiskovky ECB (viz úvodní text) a lehký propad akciových trhů způsobily, že jak americká tak německá výnosová křivka zploštěly a výnos desetiletého německého Bundu se vrátil zpět pod nulu. Pravděpodobnost zvýšení úroků Fedu v září však zůstává nízká (pod 25 %), což podle nás nekoresponduje s dobrými americkými daty. Pro trh budou samozřejmě důležitá data o podnikatelkých náladách (PMI) z eurozóny a možná ještě více Velké Británie. Výrazný propad britských čísel po brexitu by totiž přiživil očekávání akce Bank of England, což by přineslo i tlak na eurové (a zřejmě i korunové) výnosy.

ECB a EUR/USD: Neutrální vyznění včerejšího zasedání ECB nedovolilo eurodolaru dostat se pod hranici 1,10. Dolar sice mohl těžit z relativně dobrých dat, která implikují, že červencový přírůstek nových pracovních míst bude slušný (odhad privátních payrolls činí 183 tisíc), zpevnit se mu nepodařilo. Pro eurodolarový trh budou samozřejmě důležitá data o podnikatelských náladách (PMI) z eurozóny a také Velké Británie. Čísla blízká konsensu by mohla euru prospět, avšak pokud by se index PMI pro celou eurozónu např. propadl k (pod) hodnotě 50 bodů, tak se dá čekat i pokles eurodolaru pod hranici 1,10.

Zdroj: analytický tým ČSOB

Hodnocení článku

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Sledujte nás na Facebooku a získejte každý den aktuální investiční nápady!