Jak se daří české ekonomice?

Jak se daří české ekonomice?

  • Nezaměstnanost

Za dubnovým poklesem nezaměstnanosti stojí – zcela nepřekvapivě – solidní růst ekonomiky a tentokrát ve větší míře i sezónní práce v zemědělství, stavebnictví a v některých službách. Zatímco loni v dubnu dosahovala míra nezaměstnanosti 6,7 %, aktuálně je to již jen 5,7 %. Z pohledu počtu nezaměstnaných jde o pokles o téměř 77 tisíc. Dobrou kondici českého trhu práce podtrhuje i výrazný pokles počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Zatímco před dvěma lety se v průměru o jedno místo ucházelo 13 lidí bez práce, loni devět, aktuálně už jen tři. K příznivému vývoji trhu práce výrazně napomáhá ekonomický růst vytvářející nová pracovní místa. V dubnu se počet volných míst znovu výrazně navýšil, tentokrát na 124 tisíc. Je to nejlepší dubnový výsledek za posledníc osm let. Situace se přitom výrazně zlepšila napříč celou českou ekonomikou. Ve svém důsledku to znamená, že firmy hledající nové zaměstnance zužují možnosti si vybírat tak, jak byly zvyklé v předchozích letech. Navíc musí postupně počítat i s tím, že budou muset začít rychleji zvyšovat nabízené mzdy. Proto by se podle našeho názoru mohl růst mezd v letošním roce zrychlit ke čtyřem procentům. Se čtyřprocentním růstem mezd by měla být spokojena i centrální banka, která se zrychlováním mezd počítá jako s jedním z inflačních faktorů, jež ji pomůže dobrat se v příštím roce jejího inflačního cíle. Nejnovější data z trhu práce jen potvrzují, že ČR stále patří mezi země s nejnižší nezaměstnaností v rámci celé EU. Minule dokonce porazila Německo a dostala se na špičku žebříčku. S poklesem nezaměstnanosti počítáme i pro další měsíce, i když nemusí být už tak rychlý, jak jsme si postupem času zvykli. Ačkoliv ekonomika přece jenom zpomaluje, firmám se často daří jen obtížně nacházet kvalifikované zaměstnance mezi disponibilními nezaměstnanými. Výsledkem takového trendu však může být tlak na růst mezd, jejichž růst zůstával v posledních letech poměrně utlumený.

  • Průmysl

Výroba největšího odvětví české ekonomiky v březnu vzrostla meziročně o 0,6 %. Když ovšem vezmeme v úvahu rozdílný počet pracovních dnů, byl výsledek přece jen mnohem lepší (+3,6 %). Průmysl táhnou nahoru i nadále především automobilky, jejichž produkce směřuje k dalšímu historickému rekordu. Březnové výsledky průmyslu lze však chápat jako smíšené. Výroba sice roste, ale o to méně radosti tentokrát udělaly nové zakázky. Jejich pokles o 1,4 % byl nesený jak slabou tuzemskou, tak zahraniční poptávkou. Nepřekvapivě se na jejich výsledku podepsala výroba kovů, která v posledních letech strádá pod tlakem dovozů z východu, nicméně nešlo pouze o tento obor. Méně se plnily zakázkové knihy i strojařům a firmám v chemickém průmyslu. V plusu z pohledu nových zakázek byly jen automobilky, kterým se zvýšily zakázky o téměř deset procent. Zásluhu na tom má jednak rostoucí evropský trh, jednak i schopnost automobilek inovovat a zvyšovat atraktivitu své produkce. I když se růst průmyslu postupně podle očekávání snižuje, průmyslové podniky rozhodně neztrácí zájem o zaměstnance. Zaměstnanost v tomto odvětví stále rychle narůstá a navzdory tomu se nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců stává pro stále více firem bariérou pro jejich další růst. To je mimochodem i jedním z hlavních důvodů, proč dochází i ke zrychlení růstu mezd, který v posledním měsíci dosáhl 5,1 %. Od dalších měsíců očekáváme volnější tempo růstu průmyslové produkce. Postupně by měl odeznít negativní efekt odstávek v energetice a chemickém průmyslu a tempo průmyslu by se mohlo stabilizovat na cca 3 %.

  • Stavebnictví

To, že stavebnictví skončí v červených číslech, není samo o sobě až takovým překvapením, avšak síla poklesu je rozhodně velmi nepříjemná. Meziroční pokles totiž v březnu dosáhl 12,5 % a příliš nepotěšily ani nové zakázky neslibující stavebnictví žádný velký comeback. Svoji roli sice sehrál nižší počet pracovních dnů, avšak ten na celkově negativním trendu stavebnictví nic nemění. S každým dalším měsícem se potvrzuje, že loňský růst stavebnictví byl nadopovaný dočerpáváním peněz z fondů EU, nicméně že toto odvětví stále trpí nedostatkem privátních zakázek a nakonec i nedostatečnou přípravou velkých infrastrukturních projektů. Trend zakázek ve stavebnictví zůstává víceméně negativní. Objem nových zakázek i celkový stav zakázek odvětví se nadále snižuje jak v privátním, tak veřejném sektoru. Nakonec, i když to z březnových čísel nemusí vypadat, má nejlepší vyhlídky v rámci stavebnictví pro letošní rok bytová výstavba. Poptávka po realitách v ČR nabírá na síle a s ní přichází růst cen vyplývající z nedostatečné nabídky. Vzhledem k levným hypotékám a chuti Čechů investovat do bytů – ať už pro vlastní bydlení nebo jako investice – může stavebnictví najít příležitosti alespoň tam. Jde však o poměrně malou část odvětví, které je navíc omezované administrativními bariérami v rozvoji nových projektů. Stavebnictví jako jedno z mála odvětví se stále zbavuje svých zaměstnanců. Těžko říct, nakolik opět funguje švarcsystém, avšak jasné propady výroby i zakázek příliš pozitivně pro zaměstnanost nevyznívají. Pro letošní rok odhadujeme, že celkový růst stavebnictví bude v lepším případě nulový.

  • Zahraniční obchod

Ještě lepší, než jsme čekali. Tak by se dal hodnotit březnový výsledek českého zahraničního obchodu. Přebytek obchodu v národním vyjádření dosáhl necelých 22 mld. korun. O něco slabší byla tentokrát tempa dovozu i vývozu, na nichž se sice podepsal vyšší srovnávací základ, respektive rozdílný počet pracovních míst, avšak meziměsíční i meziroční propad vývozu příliš dobře nevyznívá. Na jedné straně opět vidíme úspěch tuzemských automobilek, který se odráží ve zvýšené výrobě, zakázkách a samozřejmě vyšším exportu, na straně druhé celkový přebytek obchodu navyšují levnější suroviny. V meziročním vyjádření ČR platí za suroviny výrazně méně a může si tak jen v letošním roce vylepšit obchodní bilanci o cca 30 mld. korun. Na dovozní stranu nepochybně tlačí i růst domácí poptávky, který je částečně spojený se zájmem o importované zboží. Vzhledem k tomu, že očekáváme výraznější zpomalování investiční aktivity, mohl by se tento tlak na dovoz postupně omezit. Jak se zdá, zahraniční obchod alespoň v úvodu letošního roku pozitivně ovlivnil i ekonomický růst ČR. Pryč jsou sice už čtyřprocentní tempa růstu, která jsme viděli loni, avšak za pozitivní můžeme považovat i růst okolo 2,5 %. Zvlášť, když se na něm bude podílet i export.

Zdroj: analytický tým ČSOB

Comments are closed.
Sledujte nás na Facebooku a získejte každý den aktuální investiční nápady!